Kdo je tady vidlák?

Vidlák v doudlebském nářečí znamená malý nežid nebo vřed. V angličtině zase redneck doslova znamená spálený krk. Mívají ho zemědělci jako znamení, že slunce na ně usilovně praží a k nátěru ochranným krémem u nich nedochází. U nás ve vesnici jsou lovci a sběrači. Někdo loví mouchy, někdo sbírá houby. U lidí platí, že někdo má rád vdolky a někdo zase holky. Někdo se chová jako dement, a pak dostane přezdívku cement. S holkama jsme slyšely, že si dávají lidé různé inzeráty. Moc tomu nerozumíme, ale když jsme slyšely, že si dal někdo inzerát, že hledá naštvanou ženu, co má muže, který je muzikant, značka: koupím kytaru a celou jeho výbavu za symbolickou cenu. Pochopili jsme, že lidi když chtějí, mohou všechno. Můžou v noci dokonce i křičet jako na lesy. To je štěstí, že mají za sousedy lidi, protože třeba lev, ten by je určitě sežral. A když ti lidští paviáni do svého bavícího arzenálu zařadí i ohňostroj, psi, kočky i ptáci v okolí jsou teda dost vyděšení. A to není válka. Z lidí by nás slepice někdy fakt klepla pepka. Proč hluk někdo ke štěstí potřebuje, to teda nevíme. My slepice, když o něco jde, tak to sfoukneme rychle. Nechceme se vytahovat, ale jít spát se slepicema má své výhody. Žádné zbytečné hrabání v okolnostech, protože hrabat se má v kompostu. A basta.